Máte dotaz? Zavolejte nám
+420 774 406 032 (Po-Pá 7.00 - 15.30) kontakt@p-test.cz
Vzorky pro anonymní paternitní testy, které budou doručeny do laboratoře nejpozději do čtvrtka 29.2.2024 budou zpracovány v řádném termínu, tj. do 10 pracovních dní. Po tomto datu proběhne odstávka z důvodu stěhování laboratoří do nových prostor. Vaše vzorky přijmeme, ale tyto vzorky budou testovány až v nových prostorách společnosti. Pro bližší informace, prosím, volejte tel. č. +420 495 056 353, +420 495 056 234.
Domů » Jak zabránit incestu aneb příběh první – oplodňovací

Je léto 2015 a v parlamentu koluje petice několika poslanců požadující zrušit zákonem možnost anonymního darování spermií pro umělé oplodnění u neplodných párů. Protože koluje už asi potřetí (poprvépodruhé) a asi nasbírá víc podpisů než ta první, zkusme si představit tento příběh.

Jak zabránit incestu? Příběh oplodňovací

Jste muž (opět se omlouvám ženám, že píšu z pohledu mužů, ale mohou směle číst i ony), máte partnerku – dokonce manželku – všechno by bylo OK, jenom jedno se vám nedaří. Zplození potomka. Časem to nabývá takové intenzity, že s partnerkou řešíte už jen to. A dusno kolem. Potud standardní příběh, kterých jsou kolem nás tisíce.

Byli jste u lékařů – ona u gynekologa – je zdravá a početí nic nebrání. Vy u urologa – a ten našel problém. Nakonec jste skončili v některém centru asistované reprodukce. Tam zkoušeli od nejjednoduššího ke složitějšímu. Nechali vás, ať si odeberete svoje sperma. Ty vtipy, které kolují o sestřičkách, doktorech a vlastním odběru určitě vyprávějí jen ti, kteří to nikdy nepodstoupili. Ne že by to nějak bolelo, ale mužské ego je trochu raněno, v kabince, sám se skleničkou. Nicméně to je to nejmenší, co jste ve věci mohl udělat. No a pak možná následovala inseminace, možná až pak in vitro fertilizace (zavedení spermie do vajíčka ve zkumavce) – patrně několikrát. Ani to se nepovedlo. Ti, co to neprožili sami, to dusno zají jen z televizních filmů. Ale realita je ještě horší. Naděje a zklamání. Vaše nejbližší okolí tuší, že něco „děláte pro miminko“, vy ale nemáte chuť se někomu svěřovat s tak choulostivou věcí.

Miminko může být, ale….

Lékař vám nakonec nabídne možnost, která by velmi pravděpodobně vedla k vytouženému miminku. Věc má ale háček: to miminko by bylo biologicky vaše jen napůl. Nabídne vám umělé oplodnění spermatem dárce. Člověka, který daroval sperma. Někoho, kdo je zdráv fyzicky i duševně a u něhož je vysoká pravděpodobnost, že předá potomstvu kvalitní genofond. A má spermie v tak dobrém stavu, že i po hibernaci (tak se tomu ale neříká…) jsou mrštné a mají se tak k světu, že oplodní vajíčko. On jednorázově daroval sperma a tím jeho role skončila. Nebude vědět, kdy a kolikrát bude jeho sperma použito. Dokonce ani, kde bude použito. Stejně tak ani příjemce spermatu, řekněme manželský pár, nebude mít žádnou znalost o dárci. Kromě několika hrubých parametrů jako rasa, zdravotní stav.

…musí pomoci anonym

Nakonec jste souhlasil – vaše partnerka bude uměle oplodněna spermatem anonymního dárce, to vám zajistí potomka (i když…) a budete konečně rodina. Jen vy sám víte, co jste musel v sobě překonat, než jste souhlasil.

Děťátko se narodí, tu věc s anonymním dárcem nikdo kolem vás neví, jen váš lékař, který vám umožnil oplodnění. Nikomu nic neřeknete, protože prostě nechcete. Ani vaši rodiče nic netuší. Mají jen radost, že se miminko nakonec povedlo. Brzy začnou říkat, že je podobné vám (vaše rodina) nebo manželce (její rodina). To je tak vždycky. Přestanete svoje nebiologické otcovství řešit a žijete normální život. Máte milované dítě a ono otce. Vůbec si neuvědomujete, že to mohlo být jinak.

Tak nějak to reálně probíhá, na to můžete vzít jed.

Bude bratříček (nebo setřička)

A nyní si zavěštíme jednu z možných budoucností:

Za několik let se rozhodnete pro druhé miminko a opět nezbude, než absolvovat stejnou cestu jako u prvního dítěte. Po racionální úvaze si přejete, aby lékař použil sperma stejného dárce jako v prvním případě.

Lékař vás však zchladí.

My vám tohle, vy nám tamto

Nedávno vešel v platnost zákon o prokazování původu biologického materiálu. Tak nějak hloupě by se mohl jmenovat zákon, který zakazuje anonymní darování spermatu pro umělé oplodnění. Zákon prošel parlamentem za nezájmu veřejnosti. Sice už jeho návrh vypadal jako plnění snu nějakých náboženských horlivců, ale pak se politické síly nějak přeskupily, jedni jeho podporu vyměnili s druhými za podporu něčeho jiného a nakonec ho odhlasovali. Co vypadalo jako hloupost, vešlo v platnost. Pod bohulibou zástěrkou zabránění incestu a práva dítěte znát svoje rodiče.

Zpět k lékaři, co vás zchladí.

A se mnou přijde zákon! Zákon?

Sperma původního dárce už nemají, protože ho museli zničit. Původní dárce odmítl vstoupit do registru neanonymních dárců a dát všanc svou identitu. Jeho sperma za nových okolností nelze podle nového zákona použít. A bohužel žádné další „volné“ sperma nemají, protože neanonymní dárci prostě nejsou. A na těch několik, které se podařilo získat, je pořadník na roky dopředu.

Měl bych pro vás řešení…

Zároveň vám poradí cestu, jak z toho ven. Bude sice o něco dražší (asi tak 10x), ale vlk se nažere a koza zůstane celá: ještě je možnost umělého oplodnění v zahraničí. A nakonec vám dá vizitku agentury, která vám to zprostředkuje. Ale kdybyste chtěli nějakou dobu počkat, náš majitel zakládá dceřinou společnost v zahraničí, tam podobný zákon neplatí, tam by to potom šlo.

Kdyby se někdo ptal, co bylo skutečnou příčinou, že projde takový zákon, ptejte se po skutečné příčině, proč prošly jiné zákony. Třeba ten o podpoře solárních baronů nebo podobné. Tady se pořád zdráhám uvěřit, že tou pravou příčinou je incest mezi nevědomými sourozenci z umělého oplodnění stejným dárcem.