Včerejší zprávy byly bohaté na DNA události. Kromě dětí se třemi rodiči se jedna zpráva zabývala případem muže, který se soudí se státem, že jeho vzorky má policie stále k dispozici, ačkoliv on neprovedl zádný násilný trestný čin. Při té příležitosti se zveřejnilo, že v roce 2007 proběhlo masívní odebírání vzorků pro DNA od všech vězňů v ČR a jejich všechny vzorky jsou k dispozici pro policejní pátrání. A že jich má být už v databázi 170 tisíc (nepřeslechl jsem se? vždyť vězňů je u nás asi 20 tisích, a to z velké části pořád ti samí). Tolik zprávy ve zprávách.
„Policejní databáze DNA profilů je něco jako trestní rejstřík… (mezi oběma) najdeme mnoho podobností.“
A protože DNA je můj a mých kolegů denní chléb, nedá mi to a zamýšlím se:
1. Zaměňují se pojmy vzorek a záznam v databázi. Z odebraného biologického vzorku – typicky např. stěru sliznice v ústech – se izoluje DNA. Tato DNA je profilována – to znamená, že je vyšetřeno několik specifických míst (polymorfismů), které poskytnou informace o těchto místech (zjistíme typy alel). Tato vyšetření se provádějí standardně zhruba stejně na celém světě jak pro účely identifikace osob (dá odpověď na otázku „je DNA z biologické stopy na místě činu v databázi? Pokud ano, komu patří?“), tak i pro účely testování otcovství nebo obecně příbuznosti (dá odpověď na otázku „je mezi DNA testovaných osob příbuzenský vztah?“). K jakémukoliv budoucímu výsledku není zapotřebí vzorek DNA, ale jen porovnání záznamů z databáze (soubor údajů o polymorfismech a typech alel u daného jedince). Nemá proto smysl trvat na pouhém zničení vzorků DNA, ale na vymazání záznamu s DNA profilem.
2. Shromažďování DNA osob, popř. jen jejich DNA profilů, které prošly věznicemi, popř. DNA ze stop z místa činu, není pokryto žádným zákonem. Asi nic nenamítnete proti tomu, když v databázi budou profily všech desperátů (pokud tedy sám nejste desperát, ehm…). Ale dnes tam budete, pokud jste byl odsouzen třeba coby neplatič alimentů. A navíc – ale to bežný občan neví – databáze obsahuje pravděpodobně i profily všech podezřelých, kteří kdy kde figurovali a byli později shledáni nevinnými. Tady asi nalezneme důvod takového rozsahu policejní sbírky DNA profilů. A když se správce takové databáze nemusí řídit zákonem, čím se asi řídí? Když sbíráte motýly, chcete mít sbírku taky co největší.
DNA profily jsou jako sbírka motýlů…
3. Každá sbírka, od motýlů přes známky až po profily DNA – čím je kompletnější, tím má větší cenu. Opačně nikdy. Čím více záznamů bude policejní databáze obsahovat, tím vyšší pravděpodobnost bude, že až se bude porovnávat profil DNA ze stopy zanechané na místě činu, nalezne se v databázi její majitel. A spadne klec, lhostejno, jak se profil do databáze dostal. A toto je asi hlavní motiv rostoucí velikosti databáze.
4. Ad absurdum – pokud by bylo povinné, že každý občan odevzdá vzorek (a tedy profil) do takové databáze, bylo by jisté, že se vždy najde shoda a vypátrá pachatel činu, je-li tuzemským občanem. To je idea hodná Velkého Biologického Bratra. A tady nastává rozhodování – chcete spíš toto, nebo aby databáze obsahovala jen vzorky lidí, kteří něco násilného provedli, nebo snad něco uprostřed? Tedy lidí, kteří měli někdy něco do činění s policií, ať vinni nebo nevinni? A má vám vadit, když se záznam s vaším profilem ocitne v takové databázi, ačkoliv jste nic nespáchali? I když víte, že nemáte zločinné úmysly, bude vám vadit, že „máte záznam“ v DNA databázi?
„…průhlednost (policejní) databázi DNA profilů chybí…“
5. DNA profil je osobní údaj zvláštní povahy, podle zákona o ochraně osobních údajů (je to zák.101/2000 Sb.) je dokonce „citlivý“. Pokud bude takové údaje shromažďovat soukromá firma, která taky profiluje DNA např. kvůli paternitním testům, je vázána tvrdou dikcí tohoto zákona. Její zákazník musí být poučen o svých právech a jeho žádosti o vymazání svých údajů musí být promptně vyhověno. A běda když není – to by jí hrozily tvrdé sankce ze strany státu.
A jak je to s policejní databází?
Týká se jí také zmiňovaný zákon? Ano, týká. Je v něm větička „… o souhlas (s nakádáním s osobními údaji) není nutné žádat v případě zpracování citlivých údajů, pokud je nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce“. Jak správně tušíte, tato formulace eliminuje osoby, o níž se údaje shromažďují, z jakéhokoliv vlivu na záznamy o ní, pokud záznamy vede stát nebo jeho složka.
Nemusíme tím být nadšeni. Policejní databáze DNA profilů je něco jako trestní rejstřík – a když promyslíme paralely obou rejsříků do důsledku, najdeme mnoho podobností. Na svoje záznamy v trestním rejstříku taky nemáte vliv – opak by nedával z principu věci smysl. Ale záznamy v trestním rejsrříku podléhají striktním pravidlům. Za určitých okolností, když nějakou dobu sekáte dobrotu a předtím jste neprovedl něco zcela odpudivého, můžete žádat o výmaz. A taková průhlednost databázi DNA profilů chybí. Proto má aureolu tajemna (že by to mělo zločince odrazovat od páchání zločinů?), která jí však nesluší. Vždyť její poslání usvědčovat zločince je chvályhodné.
Pokračování tohoto tématu se odehrává ve článku Zákon o DNA jako kladivo na Velkého bratra.