Znáte to sami. Máte problém a za žádnou cenu nechcete, aby někdo kolem vás věděl, že ho máte. Ani nejbližší. Každé zazvonění pošťačky vám málem přivodí infarkt, jestli nenese obálku s modrým pruhem. To by vyvolalo pozornost a možná i prozrazení… Můžeme si představit jakékoliv jiné aranžmá, ale jedno mají společné. Máte noční můru a vy musíte dělat jakoby nic a hlavně – nikdo to nesmí vědět!
Takovou noční můrou je určitě i nechtěné otcovství k dítěti počatému mimo vaši legitimní rodinu, ve kterém prý máte prsty (tedy obrazně, že). Rozhodnete se problém řešit (viz také článek “Uznání otcovství, určení otcovství, popření otcovství – znovu v sítu paragrafů„).
Ale proboha, delikátně! První zásadní věc je zjistit, jestli ty prsty byly opravdu vaše. Proto se obrátíte na nějakou firmu, která patřičné testy poskytuje.
A tady jsou naše zkušenosti. Zkušenosti jiných firem mohou být jiné. Berte to jako vodítko.
Anonym je u nás vítán
Všechny naše testy pro veřejnost jsou diskrétní – samozřejmě kromě znaleckých posudků, která z podstaty věci nemohou být anonymní. Diskrétnost se požaduje hlavně u testů otcovství. I když neplatí to paušálně. Někdo se netají účelem komunikace s námi a napíše na složenku „test otcovství“, ačkoliv to nikdo nepožaduje. Někdo naopak se vzorky připojí průvodku, kde vůbec neuvede jméno ani adresu. Nebo využije možnosti vyzvednout si soupravu p-test jako poste restante. Je to docela málo využívaná možnost. Prostě si necháte poslat zásilku na poštu a tam si ji vyzvednete. Takže na ní musí být vaše jméno, název pošty a hlavně to „poste restante“. Celkem oblíbeným způsobem diskrétní komunikace s námi je osobní kontakt. Když přijdete osobně, soupravu si vyzvedne, zaplatíte test a pak předáte vzorky přímo u nás. Ale je-li z Chebu nebo z Košic, do Prahy nebo Hradce nebo je to přece jen z ruky. Výhodou je, že se můžete ptát „z očí do očí“.
Pokud o sobě nic nesdělíte a nikomu se neukážete, nikdo se nemůže nic dozvědět ani náhodou.
Jsem Pepa z Horní Dolní a hrál jsem ve 20 filmech
Samozřejmě nesmíte mít mediálně známý obličej. Není asi problém zachovat si anonymitu, jste-li pan Pepa z Horní Dolní, kterého znají maximálně ve vedlejší vesnici (nic proti Pepovi z Horní Dolní, ani proti Horní Dolní samotné). Je-li ale vaše jméno, obličej či obojí mediálně známé a máte problém, který nechcete tahat na světlo boží, pak je situace zapeklitá. I takové klienty občas míváme a víme, že bulvár ocení jakoukoliv informaci o vašem problému nebo dokonce jen dohad, že takový problém asi máte.
Elegantním řešením je, když se na nás obrátíte přes svého právníka, který s námi všechno vyřídí. Druhým řešením je obrátit se přímo na ředitele naší firmy (stačí e-mailem požádat o jeho e-mail) a vyjednat všechno přímo s ním. Určitě nemá smysl komolit do telefonu jméno nebo měnit hlas…
A i když budete postupovat zcela standardně, náš personál je velmi decentní.
Kdo nic neví, nic neprozradí (partyzánské přísloví)
Z předchozího trochu jakoby vyplývalo, že to s tou důvěrností nemusí být u nás 100%, když nabádám k takovýmto oklikám. Omyl – u nás je to 100%. Náš personál je na tyto situace vytrénovaný, ale lidé jsou všímaví a náhoda bývá zlá kmotra. Pokud o sobě nic nesdělíte a nikomu se neukážete, nikdo se nemůže nic dozvědět ani náhodou. Tedy za předpokladu, že svůj problém a jeho řešení chcete opravdu utajit.
Etc.
U ostatních testů, které provádíme, anonymita nehraje příliš roli. Nikdo asi nestojí o to, aby se o něm v okolí vědělo, že „byl na nějakém genetickém testu“, proto se chováme podobně důvěrně jako u testů otcovství, ale klienti tento aspekt popravdě vůbec neřeší.
Hradba napříč firmou
Netajíme, že firma je větší než jen její testovací část. Máme i další části, všechny sice v rámci genetiky, ale ty se testování netýkají. Pracovníci těchto částí o našich klientech v testování nevědí vůbec nic. Máme striktní informační hradbu i uvnitř společnosti. Kdo nemusí, není nijak informován o klientele v testování. Ke jménům a dalším důvěrným informacím (pokud je klienti uvedou) má přístup jen několik osob. Laboratorní personál pracuje jen s čísly a zkratkami na zkumavkách. To jen na uklidnění, že jsme si vědomi citlivosti tématu.
I am Mr. NoName
Úplná anonymita v paternitním testování je využívána velmi často. Po zvedení technologií na naší straně, které to umožňují, neuvádí drtivá většina klientů svoje jméno nebo adresu, když nám posílá vzorky. Jsou to prostě vzorky No Name. Kdo chce, může si výsledky stáhnout na zabezpečeném výsledkovém portálu a není třeba, abychom je klientům posílali poštou anebo mailem. Věříme, že jsme tak p-test pootočili dobrým směrem. Směrem k naprosté důvěrnosti služby.
2.12.2013 v 14:50
Dobrý den,
nenašla jsem tu kontakt přímo na Vás jakožto autora, proto volím komentář.
Z určitých důvodů budeme se synem podstupovat znalecký test otcovství. Ráda bych se zeptala, zda se může stát, že budou testy nějakým způsobem zmanipulovány tak, aby výsledek domnělému otci „vyhovoval“? Je to možné? Nebo je to u znaleckého posudku vyloučeno?
Děkuji předem za odpověď.
17.12.2013 v 0:12
Dobrý den,
pravděpodobně všechno na světě lze zmanipulovat. Ale pravděpodobnost, že se tak stane, je u některých věcí velmi nízká. U znaleckého testování otcovství, je-li provedeno podle obecně přijímaných pravidel, je pravděpodobnost manipulace velmi nízká. Znalec ručí za správnost testu a za to, že nikdo nemanipuloval se vzorky. V mé vlastní praxi se už stalo, že domnělý otec poslal k odběru vzorku jinou osobu se svým občanským průkazem. Pokud se u odběru vzorku obě strany sporu nesetkají, pak záměnu podle samotné fotografie v OP znalec nepozná. My však při odběru pořizujeme fotografii odebírané osoby, která se stane součástí znaleckého posudku, takže matka dítěte odhalí, že u odběru byl někdo jiný. Je to jediná účinná obrana proti podvodům tohoto typu. Zmanipulování testu pomocí „domluvy“ se znalcem vylučuji. Pro znalce by to byl trestný čin se všemi důsledky a pravda o skutečném otcovství vždycky vyjde najevo. Protože dítě je živým důkazem, lze ho kdykoliv znovu otestovat (i mimosoudně).
Zdraví
Dr. Radovan Haluza, Ph.D.
12.4.2015 v 21:04
Podle vyjádření UOOU neexistuje „anonymní DNA“. Každá DNA je přiřaditelná konkrétnímu člověku. Jak to děláte s anonymními vzorky? Opravdu nevíte, kdo je zadavatel/poskytovatel vzorku?
21.6.2015 v 21:50
Otázka zřejmě od kolegy, který už zažil střet s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Každá DNA je samozřejmě přiřaditelná určitému člověku, pokud je nějakou verifikovanou metodou ověřena a zdokumentována jeho identita. Pokud není, pak je to vzorek DNA, jehož identita je neznámá (to jsou např. ve forenzním lékařství všechny vzorky z místa činu apod., k nimž se nenajde jejich původce). Někdy je identita neznámá záměrně – když původce vzorku nechce být znám. A k těmto vzorkům se chováme jako k anonymním. Je to do jisté míry jen hra se slovy, protože o žádném vzorku, nebyla-li verifikovanou metodou ověřena a zdokumentována identita jeho původce, nemůžete prohlásit, že patří právě této osobě. Smyslem diskrétních testů není cokoliv zjišťovat o původcích vzorků.