Toto téma se vrací trochu jako bumerang. Jinými slovy, poptávka po takovém testu trvá, i když důvody, proč takový test nenabízíme, jsou nasnadě. Snažil jsem se je vysvětlit v článku před 3 lety. Ale možná právě proto, že jsem tam uvedl, že neodmítneme 100% zájemců, ale někdy uděláme výjimku, dotazy a žádosti o takový test nepřestávají.

Jak jsem uvedl ve zmíněném článku, někdy uděláme výjimku a test provedeme. Připomínám, že provedení testu otcovství v těhotenství žádný zákon v ČR nezakazuje. Nejedná se tedy o nic nelegálního ani pokoutního. Jediné, co nám brání v jeho standardním provádění, jsou etické důvody. Ani jakýkoliv etický kodex, pokud je mi známo, tyto testy nezakazuje. Dokonce ani komunita gynekologů, psychologů a sexuologů, kde jsem kdysi na jedné konferenci o tématu přednášel, nebyla v postoji k testu v těhotenství jednotná. Tak jak jedni byli naprosto proti, jiní, i když menšina, byli rezolutně pro. Ergo – jednotný názor neexistuje.

Tedy prostě řečeno, ani já ani moji kolegové nechceme, aby „nesprávné“ otcovství (viděno  očima zadavatele testu) bylo příčinou interrupce.

Přesto jsme před několika měsíci jeden takový test opět provedli.

Mladý muž, který zadával test, byl ochoten o celé věci promluvit pod příslibem úplné anonymity. Popsal, v jaké situaci se ocitl a jaké možnosti řešení své situace viděl, jak mu výsledek testu pomohl (či nepomohl?). Mluvit o tom (i když anonymně), vyžaduje jistou odvahu odhalit svoje soukromí. Některé detaily jsme proto vynechali, aby identita tohoto mladého muže zůstala skrytá. Nicméně slova v uvozovkách jsou jeho slova.

Je to vlastně příběh, jakých se v obměnách odehraje v běžném životě spousta. Pokud jste se octli v podobné situaci, možná v něm najdete kousek inspirace pro řešení té vaší.

 

Vaše partnerka otěhotněla. V jaké osobní situaci jste se nacházel?

„O těhotenství své bývalé partnerky jsem se dozvěděl až po třech měsících od data možného početí dítěte. Toto datum přibližně odpovídalo složitému období našeho rozchodu, takže zde byla dost velká šance, že jsem otcem. Zároveň jsem však věděl, že se krátce poté má bývalá přítelkyně již scházela s někým jiným. Kandidátů na otcovství bylo tedy více. V době, kdy mi řekla o svém těhotenství, jsem byl sám, takže vše, co následovalo, naštěstí neovlivnilo, respektive nenarušilo žádný můj vztah.“

Jaké možnosti řešení situace jste zvažoval?

„Byl jsem v podstatě postaven před hotovou věc. Bývalá partnerka si chtěla dítě nechat. Když jsem se dozvěděl o svém možném otcovství, interrupce již stejně nebyla možná. I kdybych to však věděl dříve, určitě bych na ní netrval. Ostatně vzhledem k nejistému otcovství bych na to podle mého názoru ani neměl žádné právo.“

Jak jste dospěl k tomu, že budete chtít test otcovství v těhotenství?

„Vlastně docela jednoduše, chtěl jsem mít jistotu. Jak jsem již uvedl, o dítěti jsem se dozvěděl až po nějakém čase po rozchodu s partnerkou. Přirozeně jsem se nechtěl zříkat zodpovědnosti, pokud bych byl otcem já, ale také zde byly nějaké důvody, proč jsme se rozešli.“

Jak se na věc dívala vaše partnerka?

„Chápala mne a byla ochotná test podstoupit. Také si nebyla jistá, kdo je otcem. S odstupem času, zanedlouho tomu bude rok, mám však takový dojem, že pravděpodobně znala pravého otce.“

Přál jste si stejný výsledek jako vaše partnerka?

„Těžko říct. Sám nevím, jaký výsledek jsem si přál.“

Zvažovali jste byť jen hypoteticky, možnost interrupce, bude-li nepříznivý výsledek?

„To v žádném případě. Vlastně ani netuším, co by v mém případě byl nepříznivý výsledek.“

Odkud jste věděl, že by bylo možné test otcovství v těhotenství provést na našem pracovišti?

„Věděl jsem, že určení otcovství po narození dítěte je v dnešní době již standardně prováděný test a nebyl by problém ho provést. Já byl však v jiné situaci. Začal jsem vyhledávat informace na internetu a nalezl stránky o určování otcovství v těhotenství s využitím testů DNA. Samozřejmě jsem si to chtěl ověřit, proto jsem se obrátil na svojí dobrou kamarádku lékařku, která mi doporučila vaši genetickou laboratoř, která se mimo jiné zabývá určováním otcovství. Přes ni se mi poté podařilo obdobný test domluvit.“

Kdo vám umožnil provést odběr vzorku tak, abyste poskytl část vzorku na naše pracoviště?

„Bylo to vlastně takové štěstí v neštěstí. Z krevních testů vyplynulo podezření na Downův syndrom, proto byl následně v nemocnici proveden odběr choriových klků. V rámci tohoto zákroku byla oddělena část vzorku pro potřeby určení otcovství.“

Jaké varianty řešení jste měl připraveny pro oba možné výsledky testu?

„Myslím si, že žádné. Nijak zvlášť dopředu jsem to nerozmýšlel. Nechal jsem to na sebe prostě spadnout.“

Jak vám výsledek testu umožnil reagovat ještě během těhotenství partnerky?

„Test dopadl negativně, otcovství se nepotvrdilo. Byl jsem trochu zklamaný, protože na dítě jsme svým způsobem začal těšit. Ostatně jsem žil více jak měsíc v domnění, že budu mít syna. Zároveň jsme však pochopil, že na rčení “krev není voda” je také kus pravdy. Nakonec jsem zvažoval pouze dvě možnosti. Zůstat s partnerkou, vychovávat cizí dítě a být ve vztahu, který se již ukázal být nefunkčním, byť příčiny rozpadu našeho vztahu byly oboustranné, takže jsme nerozcházeli vyloženě ve zlém. Nebo “opustit” partnerku v těhotenství, nemít syna a zůstat sám. Nebylo to lehké rozhodování. Pomohla mi i konzultace u zkušeného rodinného terapeuta, kde jsem se takříkajíc ze všeho vykecal. On mi pak poskytl zase svůj pohled na moje dilema, který byl podložen 30 lety zkušeností s rodinnou terapií. Po dlouhém uvažování jsem zvolil druhou možnost. Věděl jsem, že se moje bývalá přítelkyně může spolehnout na podporu své rodiny, a hlavně že nemá problém najít si nového partnera. Osud mi dal zanedlouho za pravdu, protože si ještě během těhotenství našla nového přítele, který poté její dítě přijal za vlastní a nedlouho po jeho narození se s ní dokonce zasnoubil.“

Máte s odstupem několika měsíců po testu pocit, vy i vaše partnerka, že jste udělali dobře, když jste zvolili test?

„Já určitě ano. Jak to vidí ona, netuším. Na toto téma jsem s ní už dál nemluvil.“

Jak by vaši situaci ovlivnilo, kdybyste počkali s testem až po narození dítěte?

„Na tuto otázku neumím odpovědět. Musel bych v té situaci být. Pokud bych s partnerkou byl během celého období jejího těhotenství, bylo by to poté asi jiné. Dítě bych přijal za vlastní. Test otcovství bych ale po narození dítěte stejně chtěl podstoupit. Jednak kvůli své jistotě a také kvůli zjištění genetických předpokladů ze strany biologického otce. Neumím si však představit, jak to s ním vykomunikovat a jak vlastně celý tento problém dvou otců vyřešit.  Možná by snad nakonec bylo lepší ten test nedělat. Žít v nejistotě bych ale také nechtěl. Těžká volba.“

Další otázky na toto téma najdete v Častých dotazech: Test otcovství v těhotenství